Co obnáší studium na Harvardu - nejstarší univerzitě v USA?

O výjimečnosti a prestiži Harvardovy univerzity se sídlem v městě Cambridge u Bostonu není pochyb. Studium na ní skýtá téměř neomezené možnosti. Je tou správnou volbou, ať už se chcete stát právníkem, doktorem, učitelem, ekonomem, diplomatem či architektem. Z řad jejích absolventů vzešlo mnoho prezidentů, vůdců či nositelů Nobelovy ceny. O tom, jak takové přijímací řízení a studium vypadají, se u nás příliš neví. Proto Vám nyní pár zajímavých informací přinášíme.

Na přijímací zkoušky se příliš připravit nedá, na Harvardu posuzují každého uchazeče zcela individuálně. Zájemci o studium žádnou zkoušku, jak ji známe z našich vysokých škol, neskládají. V rámci přijímacího procesu univerzitě pošlou výsledky ze střední školy a ze standardizovaných testů (např. SCIO). Dále je pro přijímací komisi rozhodující dlouhodobý zájem o obor, přehled, talent a motivace uchazeče. Samozřejmostí je jeho výborná znalost angličtiny. Plusem jsou doporučení od učitelů, diplomy, osvědčení o práci na různých projektech a mimoškolní aktivity. Součástí přijímacího řízení je i motivační esej, někdy osobní pohovor. Z výše uvedeného komise rozhodne, kdo si na této prestižní škole zaslouží studovat.

Pro studium na škole je charakteristický osobní a otevřený přístup ke studentům. Nedílnou součástí výuky je dialog a diskuze, důraz je kladen na kritické myšlení, analýzu situace, umění argumentace a kultivovanost ve vystupování. Český student, zvyklý na škole jen poslouchat, je mírou aktivní spolupráce studentů s profesory překvapen. Profesoři se snaží být studentům rovnocennými partnery. Zajímavostí je, že studenti je v samém závěru akademického roku hodnotí. Doktor práv a první český absolvent právnické fakulty Harvardovy univerzity z roku 1969, Gerhardt Bubník, tvrdí, že český a americký způsob výuky se nedá vůbec srovnávat. „U nás se memoruje, kdežto v Americe se analyzuje a diskutuje. To znamená, že nezažijete, aby si profesor stoupl za katedru a deklamoval. Každá přednáška probíhala vždycky jako diskuse. Ale to neznamená, že to byla volná zábava. Studium bylo velice náročné, profesoři nám dávali z hodiny na hodinu obrovské množství materiálu, které jsme museli nastudovat.“ „U kvantitativních předmětů nebyly výjimkou sady příkladů, které mohly zabrat 20 hodin času týdně, u humanitních seminářů pak zase dostanete 200 stránek čtení na týden. Při čtyřech takových kurzech už je to docela slušný balík čtení, zvlášť když jde o velmi komplikované texty,“ uvádí absolvent bakalářského studia Jan Straka. Na rozdíl od vysokých škol u nás, je na Harvardu povinná účast na všech seminářích a cvičeních.

Škola se pyšní dostatkem materiální a pedagogické podpory (učí zde asi 2 000 profesorů toho nejvyššího vzdělání), vynikajícím vybavením učeben, laboratoří a jednou z největších knihoven světa, do které máte zajištěn doživotní přístup. Nelze nezmínit také obrovskou síť mezinárodních kontaktů, jež si za studium vytvoříte a které během své kariéry jistě oceníte. Protože velkou část známky tvoří práce v průběhu roku, závěrečná zkouška může mnohdy tvořit pouhých 20 % známky. Zkoušky na univerzitě probíhají písemně a jsou analýzou semestrální tématiky. Při zkoušce se známkuje, kolik problémů student objevil, analyzoval a posléze vyřešil. Harvard opravdu není místem pro podvádění. Za opisování hrozí vyhození, či dokonce zpětné sebrání diplomu. Po zkouškovém navštěvují školu zástupci různých prestižních celosvětových firem a nabírají studenty na letní brigády. Mnohdy z těchto brigád vzejde nabídka na lukrativní místo.

Bohužel, takové studium něco stojí, stejně jako na všech amerických univerzitách. Na Harvardu Vás může školné stát až 50 000 dolarů. Do nich však nejsou započítány další výdaje jako pojištění a náklady na život. Celkem Vás rok studia na této škole vyjde až na 2 000 000 korun. Univerzita pomáhá nejlepším studentům prostřednictvím stipendií, podporu lze získat od různých sponzorů nebo nadací. Mnoho studentů si na své studium půjčuje. U nás patří mezi nadace podporující studenty Harvardu Krsek Foundation, Fulbrightova komise, Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 a Nadační fond manželů Livie a Václava Klausových. Řadu stipendií poskytují také zahraniční organizace. Dle Jitky Vrtělové, jedné z mála českých studentek této 380 let staré univerzity, je „bez ohledu na výše uvedené ‚strasti‘ Harvard neskutečné místo, kde potkáváte zajímavé a inspirativní lidi na každém kroku a to je také to, co je na Harvardu nejlepší a co dělá Harvard Harvardem“.