Festival Krumlov oznámil termín a pilíře příštího 33. ročníku

32. ročník Festivalu Krumlov zakončily koncerty NEvážná klasika a Slavné operní sbory a Carmina Burana, který musel být kvůli celodennímu nepříznivému počasí zkrácen. Po závěrečném koncertu byl oznámen termín 33. ročník festivalu, který proběhne v termínu 12. července – 3. srpna 2024.

Předposlední festivalový koncert nazvaný NEvážná klasika si dal za úkol otevřít svět klasické hudby široké veřejnosti včetně dětí. Průvodce večera Jan Budař svým vtipem a hereckým uměním propojil slavné i méně známé žertovné skladby klasického repertoáru, jako je árie Olympie Les Oiseaux dans la Charmille z Hoffmanových povídek Jaquese Offenbacha, Kočičí duet Gioacchina Rossiniho či Vjezd gladiátorů a trombonový Žabák Julia Fučíka. Laškovných sopránových sól se zhostily Martina Masaryková a Monika Jägerová, které také ukázaly svůj mimořádný komediální talent. Publikum přijalo koncert a jeho humorné i edukační pojetí s nadšením. Po tomto úspěchu není překvapením, že festival plánuje zachovat podobný formát pořadu i v dalších letech.

32. ročník festivalu korunoval závěrečný koncert Slavné operní sbory a Carmina Burana. Protože jeho přípravu i průběh zásadně ovlivnilo nepříznivé počasí a koncert nebylo možné přesunout do vnitřních prostor (kvůli vysokému počtu účinkujících i diváků), byli organizátoři nuceni ke zkrácení plánovaného programu. „Třebaže dodržujeme nejvyšší standardy konstrukce, podium bylo dostatečně velké a zajistili jsme maximální protidešťovou ochranu, boční ochranné sítě byly po vytrvalém dešti prosáklé vodou a při každém dalším poryvu větru či deště se tato voda dostávala na pódium. Ohrožovala tak zejména citlivé smyčcové nástroje. Také kvůli tomu musela být dokonce zrušena odpolední generální zkouška, její průběh totiž počasí naprosto znemožnilo. Toto riziko jsme se snažili, a neradi, minimalizovat zkrácením večerního koncertu. Ačkoli nakonec pršet přestalo, situace se mohla kdykoli opět změnit a způsobit tak rozsáhlé škody a náhlý konec celé produkce,“ vysvětluje rozhodnutí Filip Zoubek, technický produkční festivalu.

Většina diváků se deštěm nenechala odradit a ten, předpovědi počasí navzdory, nakonec chvíli před začátkem koncertu ustal. Po úvodní árii židů Va Pensiero z opery Giuseppa Verdiho Nabucco se k Českému filharmonickému sboru Brno a Filharmonii Bohuslava Martinů pod vedením Daniela Raiskina přidali sólisté Adriana Kučerová, Anthony Gregory a Boris Prýgl a společně festival zakončili monumentální kantátou Carla Orffa Carmina Burana. Její úvodní a závěrečná sloka O Fortuna – tedy Ó štěstěno se nesla nad početnými diváky v promočené, avšak jako zázrakem již nadále nemoknoucí Pivovarské zahradě, obzvláště vítězně a vděčně.

Většina diváků se deštěm nenechala odradit a ten, předpovědi počasí navzdory, nakonec chvíli před začátkem koncertu ustal. Po úvodní árii židů Va Pensiero z opery Giuseppa Verdiho Nabucco se k Českému filharmonickému sboru Brno a Filharmonii Bohuslava Martinů pod vedením Daniela Raiskina přidali sólisté Adriana Kučerová, Anthony Gregory a Boris Prýgl a společně festival zakončili monumentální kantátou Carla Orffa Carmina Burana. Její úvodní a závěrečná sloka O Fortuna – tedy Ó štěstěno se nesla nad početnými diváky v promočené, avšak jako zázrakem již nadále nemoknoucí Pivovarské zahradě, obzvláště vítězně a vděčně.

Po závěrečném koncertu prozradili pořadatelé termín 33. ročníku festivalu, který připadne na 12. července – 3. srpna 2023. Pořadatelé zatím neprozradili konkrétní dramaturgický rámec ani interprety 33. ročníku festivalu, plánují ale pokračovat v nastavených trendech, lokálních spolupracích a započatém vývoji festivalu.

„Nepochybně budeme díky konceptu Smetana200 a Roku české hudby akcentovat českou tvorbu ještě více než v jiných letech. Dvě stě let od narození oslaví také rodák z nedalekého Lince – rakouský skladatel Anton Bruckner. Se Smetanou jsou tedy přímí současníci a naše teritoriální výhoda tak vybízí, abychom ukázali jejich dílo zase v jiném kontextu, možná lehce Rakousko-Uherském, a upevnili započatou přeshraniční spolupráci a podpořili tak produkce české hudby i za našimi hranicemi naší,“ přibližuje plány na rok 2024 Gabriela Rachidi, ředitelka Festivalu. „Chceme pokračovat v trendu, kterým se profilujeme v posledních letech, a prolínat v našich produkcích různé formy umění – klasickou hudbu spojit s tancem, baletem, herectvím. Tomu napomáhají i novinky letošního roku, které chceme nadále rozvíjet, jako na příklad mistrovské baletní kurzy s tanečníkem a choreografem Jiřím Bubeníčkem,“ pokračuje Rachidi.

„Chceme, aby návštěvníci zapomněli na ostych z klasické hudby a proměnili ho s námi ve zvědavost. Nadále rozšiřujeme spolupráci s lokálními umělci a subjekty z kulturně-sociální sféry. Ideální prostor nám k tomu dává doprovodný program ve Festivalové zóně, který se stal nedílnou součástí festivalu, a nově také akce organizované během celého roku. Chceme, aby klasická hudba byla přístupná a dostupná každému. Postupně ukazujeme, že Festival Krumlov nemusí být jen koncerty, jen v létě, v krásných historických sálech nebo pouze v Českém Krumlově,“ nastiňuje festivalové plány do dalších let Marie Rydlová, tisková mluvčí festivalu.