24 hodin v Bangkoku

Ačkoliv mám rád svou práci a těžko se mi z ní odchází pryč, občas přijde chvíle, kdy si uvědomím, že bych měl zapomenout na neustálou únavu z dlouhých hodin strávených prací a měl bych si taky trochu užívat. Právě proto jsem dostal z ničeho nic nápad – co takhle se vydat na nějaké speciální místo, strávit zde třeba jen jeden jediný den, a pak se zase vrátit k nám do Čech. Lehnul jsem si do postele s touto myšlenkou, než mi prostě došlo, že to musím uskutečnit – vydám se na 24 hodin do nějakého významného města a užiji si zdejší kulturu, luxus místních hotelů a poznám památky. Stačilo už jen vymyslet, kam se vydat.

Vyrazil jsem do města, o němž se ještě v osmnáctém století téměř nevědělo. Až někdy v tomto období se totiž město začalo rozrůstat a už nebylo jen nějakým malým přístavem. Na rozloze necelých 1600 km2 zde žije přes 8 milionů obyvatel a místní mu přezdívají Krung Thep. A ano, jak hádáte správně, vydal jsem se do thajského hlavního města Bangkok.

Na pražském letišti už je to pro mě klasika – velmi rychlé odbavení, nalezení svého gatu a pak už jen nasednutí do letadla. Tentokrát jsem vychytal dobrý let a přestupoval jsem pouze jednou, a to v Istanbulu. Předem ale varuji, že většina letenek je na dva přestupy, a tak si dejte dobrý pozor, jakou letenku kupujete. Doba letu se pohybuje od půldne až třeba na 24 hodin, já jsem si chytl zlatý střed a po příjemné, ničím nerušené cestě jsem dorazil do Thajska asi za 15 hodin.

Tentokrát jsem si vybral hotel, který není hned za rohem u letiště, ale zato je situován přímo do centra, a to se mi líbilo, neboť jsem chtěl mít všechny památky, jak se říká: „Coby kamenem dohodil“. Taxi mě z letiště svezlo až na hotel, kde jsem se zabydlel na jednu noc v jednom z nejluxusnějších pokojů, který jsem zatím kdy mohl vidět. Místnost nesoucí název Deluxe Room se nachází doslova v oblacích, tedy přesněji v jednom z nejvyšších pater celé budovy. Přímo z tohoto pokoje si můžete užívat nezapomenutelný výhled na krásné hotelové nádvoří.

Velká 55palcová televize, bezplatná rychlá wi-fi, bezpečný trezor, soukromý minibar a spousta dalšího vybavení je pro takto luxusní pokoj prostě samozřejmostí. Ale když jsem viděl obří manželskou postel, krásnou koupelnu s osvětleným zrcadlem a pokojový tablet, z něhož si můžete objednat jakékoliv hotelové služby, byl jsem nadšen. To prostě nevidíte všude. Stihl jsem si dát rychlou sprchu a na chvíli se obléknout do příjemného froté županu, v němž bych vydržel být snad celý den. Ale jak vždy říkám, nejsme tu jen kvůli okukování hotelů, přijel jsem sem poznávat krásy Thajska, a tak je podle mě načase vyrazit.

Asi největší dominantou nejenom Bangkoka, ale i celého Thajska, je Velký palác. Když sem zavítáte, je něco jako povinnost toto místo navštívit. V paláci sídlili 150 let thajští králové a thajská vláda, dnes se zde pořádají zajímavé akce a královské obřady. Chtěl jsem vidět v realitě, jak si v Bangkoku představují Buddhu, a tak jsem se vydal do Chrámu úsvitu Wat Arun, o němž jsem se dočetl, že zde mohu vidět až 53 originálních soch Buddhy. Jedná se zároveň o jeden z nejstarších chrámů, které zde nalezneme, vůbec. Nic podobného jsem prostě nikdy dříve neviděl, takzvaný „khmérský“ styl mě doslova uchvátil. A ten krásný výhled z terasy? To prostě musíte zažít na vlastní kůži.

K večeru mi ale už vyhládlo, a tak jsem se urychleně vrátil na hotel, abych ochutnal skvělou kantonskou kuchyni, kterou vaří v restauraci Yu Ting Yuan. Nejvíce mě ale na všem bavilo sledovat umění zdejších kuchařů, kteří předváděli svůj um přes otevřené sklo v kuchyni. Jako lehký předkrm jsem si objednal skvělou polévku s krabím masem, která mě svou chutí opravdu překvapila. A protože já při svém jídle nemohu vynechat nikdy maso, k chuti mi jako hlavní chod přišla hovězí svíčková smažená na woku se smržovými houbami. Opravdu lahodná delikatesa, kterou už stačilo jen zakončit sladkým a jemným mangovým krémem s pomelem jako zákusek.

Druhý den jsem ještě před odjezdem navštívil venkovní bazén, který mě probudil do celého dne. Příjemné a lehké zaplavání v třiceti metrovém bazénu, který je ještě k tomu stylizován velmi netypicky, ale zároveň krásně, je totiž něco, co prostě miluji. Pak jsem už jen dobalil kufr a vydal se na cestu domů.

Galerie

Mohlo by vás také zajímat