Jaký je svět plný kouzel a triků s Ondřejem Pšeničkou

Jako malého mě nesmírně bavily záhady. Duchové, bájné postavy, i kouzla. Nějak jsem věděl, že na to, abych se stal bájnou postavou, jsem příliš skutečný, a na to stát se duchem mám ještě hodně času, a tak jsem zvolil možnost stát se kouzelníkem a v 10 letech jsem začal chodit do kouzelnického kroužku.

Bylo to něco, co nikdo z mých kamarádů nebo známých neuměl. A šlo mi to. Už od začátku školy jsem byl takový třídní bavič, tak jsme se s těmi kouzly pěkně doplňovali.

No jeje – mnohé jsem začal trénovat, a pak jsem toho nechal, protože jsem si uvědomil, že bych tím mohl strávit příliš mnoho času a dost možná bez jakéhokoliv výsledku. Některá kouzla vyžadují šikovnost prstů a dlouhé hodiny tréninku. U jiných vám postačí nápad a provedení už jde samo. Já vždy trápil raději hlavu než ruce. Některá kouzla jsem natrénoval za pár minut – stačilo si zkusit, zda nápad funguje. Jiná kouzla jsem trénoval několik let, než jsem je ukázal na veřejnosti předvést, a piluju je dodnes. Kouzla nejsou nic lehkého – pokud je chcete dělat dobře. To je asi něco, co platí napříč mnoha odvětvími – je velmi snadné dělat kouzla špatně.

To je ohromná past kouzelnického koníčku. Kouzla jsou často cool sama o sobě. Pokud máte nějakou kouzelnickou rekvizitu, která odvede většinu práce za vás, pak vás za ni budou všichni chválit, aniž byste u toho něco smysluplného říkali, vysílali nějakou energii, nebo se na diváky vůbec podívali. Mně přitom samotná kouzla na kouzelníkovi zajímají až v druhé řadě. Důležitější než kouzla je kouzelníkova osobnost. Pokud mě kouzelník nezajímá jako člověk, nezajímá mě ani, co dělá. Pokud mě však baví jako osobnost, je velká šance, že mě budou bavit i jeho kouzla, a pokud jsou skvělá, je to pak už jen příjemný bonus.

Za svou soutěžní kariéru jsem se stihl 5x zúčastnit Mistrovství České republiky juniorů v Železném Brodě. Z toho jsem byl 3x druhý a 2x první. Soutěžení mě moc bavilo. Hlavně to byla skvělá motivace na sobě pracovat, ukázat co umím a předhánět se s ostatními kouzelníky-juniory z celé republiky.

Ohromný. Hollywoodský Magic Castle je taková kouzelnická Mekka. Byl založen v roce 1963 a od té doby v něm vystupovali snad všichni nejlepší kouzelníci světa. Vystupující se tu střídají vždy po týdnu. Mé první angažmá bylo v roce 2017, což bylo poprvé od roku 2001, kdy se v Castlu objevil český kouzelník. Ten poslední kouzelník přede mnou, v roce 2021, byl Petr Krejčík, který za komunismu utekl do USA a zakotvil v Las Vegas.

Penn & Teller jsou dva z nejúspěšnějších kouzelníků na světě, kteří svou show již desítky let ohromují lasvegaské publikum. Pořad Penn & Teller: Fool Us! se natáčí v jejich divadle v hotelu Rio v Las Vegas, kam před ně předstupují kouzelníci z celého světa a snaží se jim ukázat kouzlo, o kterém Penn & Teller nebudou vědět, jak se dělá. Pokud se to kouzelníkovi podaří, získá vítěznou trofej a možnost vystoupit jako host v jejich lasvegaské show. Na světě jsme zatím pouze tři, kterým se to povedlo třikrát.

Magnolia je představení, které vzniklo v covidové době, kdy byla zavřená divadla a mnoho umělců se přesunulo do virtuálního prostoru. Mě to zpočátku nelákalo, ale pak jsem viděl několik virtuálních show, které byly pouhým video-přenosem normálního kouzelnického představení a já v nich začal vidět ohromný potenciál onlinového prostředí, který nikdo nevyužíval, a tak jsem odjel do Španělska za svým kreativním kouzelnickým konzultantem Víctorem Piñou a za týden jsme napsali první scénář virtuální show, kterou svět neviděl a kterou vidět chce. Realizace nám trvala 8 měsíců a výsledkem je show, o které kreativní ředitel Davida Copperfielda řekl, že jsou v ní jedny z nejúžasnějších momentů, které v životě viděl.

V létě se poptávka o dost snížila, to však bylo spíše krásným počasím než absencí restrikcí. Divadla mají z toho důvodu koneckonců prázdniny. Teď už se ale vstupenky opět prodávají. Magnolia se hraje v češtině a angličtině a pro anglické představení tak máme neomezené publikum. A celý svět má zase k dispozici Magnolii, takže kterýkoliv fanoušek, odkudkoliv na světě, mě může vidět živě kouzlit v podstatě u sebe doma. Další důvod, proč Magnolia úspěšně přežívá i teď, jsou různá firemní představení a team buildingy společností, pro které pracují týmy ze všech koutů světa. Magnolia je totiž unikátní zážitek, který dokáže pobavit a sblížit neomezený počet diváků nehledě na to, kde na světě se zrovna nacházejí.

Pár dní před představením posílám všem, kdo si zakoupili vstupenky, email s instrukcemi, co všechno si ke sledování Magnolie mají připravit. Jednou z těchto věcí je i balíček karet. S tím totiž v některé chvíle kouzlíme všichni, a tak se kouzla skutečně dějí i u vás doma.

Všichni diváci, kteří Magnolii vidí poprvé, jsou překvapení tím, jak moc dokáže předčít jejich očekávání. Magnolia je překvapivá v mnoha směrech. V tom, jak moc interaktivní může virtuální show být, nakolik vás dotáhne vtáhnout, jak moc je srovnatelná s divadelním zážitkem, a hlavně, jak moc dokážou kouzla ohromit navzdory velké vzdálenosti a obrazovce mezi kouzelníkem a diváky. Máme několik diváků, kteří představení viděli už několikrát a stále se vracejí ho prožít znovu.

Čas a kašmír. Oboje se dá koupit a oboje je drahé. Čas se však narozdíl od kašmíru dá získat dobrým plánovaním a jasným stanovením priorit. Časem myslím především prostor pro trávení času aktivitami, které nevedou k finančnímu zisku. Ten, kdo dokáže nakládat se svým časem tak, že mu zbývá dostatek pro rodinu a odpočinek, žije v luxusu. Kašmír je mnohem méně potřebný než čas, ale o to jemnější, hebčí a dá se do něj zabořit obličej.