Týden ukrajinského filmu zve na hrané i dokumentární filmy

V polovině listopadu zamíří do kin festival Týden ukrajinského filmu. V pořadí šestý ročník přehlídky zve na nejaktuálnější oceňované hrané i dokumentární ukrajinské filmy, které se podařilo dokončit navzdory trvajícímu válečnému konfliktu, i úspěšné starší snímky. Výběr filmů nabízí jak řadu příběhů odehrávající se na pozadí současného konfliktu s Ruskem, tak i ty inspirované devadesátými léty minulého století, kdy došlo k rozpadu Sovětského svazu, nebo obdobím druhé světové války. V mnohdy krajních a dramatických situacích řeší hrdinové filmů vlastní budoucnost, osobní zodpovědnost, ale také dospívání nebo mezilidské vztahy napříč generacemi. Vybrané projekce doprovodí i hosté z řad filmových tvůrců.

„Jsme rádi, že i v letošním roce můžeme nabídnout výběr úspěšných ukrajinských filmů včetně několika velmi aktuálních novinek. Navzdory okolnostem se daří ukrajinským filmařům získávat zahraniční koproducenty, bez nichž by nové filmy nemohly vzniknout, a také vyslat svá díla na prestižní mezinárodní festivaly,“ říká dramaturgyně festivalu a ukrajinistika Lenka Víchová a dodává: „velké poděkování za naši stranu patří evropské síti kulturních institutů EUNIC a fondu na podporu Ukrajiny Culture of Solidarity Fund, díky jejichž podpoře mohou být ukrajinské filmy prezentovány letos i v České republice.“

Festival bude zahájen 16. listopadu v pražském kině Lucerna, následně bude festivalovým snímkům patřit až do 21. listopadu kino Atlas. Od 5. do 9. prosince zve Týden ukrajinského filmu na vybrané snímky i do brněnského kina Art. Všechny filmy budou uvedeny v původním znění s českými titulky. Více informací na www.ukrajinafilmfest.cz. Vstupenky je možné zakoupit online na webových stránkách jednotlivých kin.

Festival slavnostně zahájí 16. listopadu v kině Lucerna snímek režisérky Iryny Cilyk Já a Felix (2022), který je citlivým portrétem vztahu dospívajícího chlapce Tymofije a vysloužilého vojáka Felixe. Příběh odehrávající se v devadesátých létech minulého století nabídne nejen mimořádný pohled na bouřlivé období ukrajinské historie ale i notnou dávku humoru. Do devadesátých let minulého století, kdy došlo k rozpadu Sovětského svazu a kdy první generace nezávislé Ukrajiny stála před velkou morální výzvou, jak přežít a neztratit důstojnost, je vsazen i příběh dospívající Kiry režisérky a scenáristky Toni Nojabrjovi ve filmu Miluješ mě? (2023).

Válečné drama Achtema Seitablajeva Kyborgové (2017) vrátí diváky do roku 2014, kdy ukrajinští vojáci bojovali o letiště v Doněcku dlouhých 242 dní. Bojové scény i kulisy zničeného letiště posloužily tvůrcům filmu jako platforma pro diskusi o tom, za jakou Ukrajinu každý z jejích obránců bojuje. Tento film se ocitl na seznamu 100 nejlepších ukrajinských filmů. Cesta domů (2019) Narimana Alieva je dalším z hraných filmů připomínající konflikt s Ruskem. Krymský Tatar Nazim, který se po anexi Krymu rozhodl odejít jako dobrovolník do armády, padne. Jeho otec přijíždí do Kyjeva, aby odvezl jeho ostatky domů na Krym, kde jej chce pohřbít podle muslimských zvyků. Cesta domů nám citlivě připomíná to, že rusko-ukrajinská válka není etnickým, ale civilizačním konfliktem a že Ukrajina je území, které je jediným domovem jak pro ukrajinský, tak i pro krymsko-tatarský národ. Neotřelá tragikomedie Romana Bondarčuka Vulkán (2018) navzdory válečným událostem vnese na plátna kin humor. Lukas pracuje jako tlumočník a řidič pro monitoringovou misi OBSE, kterou doprovází na hranice s okupovaným Krymem. V jednu chvíli ztratí nejen telefonní signál, ale také auto s celou posádkou… Výpravný snímek Olesji Morhunec-Isajenko Ščedryk. Carol of the Bells (2022) připomíná osudy ukrajinských, židovských a polských rodin z města Stanislaliv (dnešní Ivano-Frankivsk) na Západní Ukrajině, které pocítily ve 30. - 40. letech dvacátého století stejný útlak od Třetí říše i od SSSR.

Na festivalu Týden ukrajinského filmu mají silné zastoupení nejaktuálnější dokumentární snímky, které získaly mezinárodní ohlas. Film Alisy Kovalenko Nevyhasneme (2023), jenž měl v letošním roce světovou premiéru na Berlinale, nabízí příběh pětice teenagerů, kteří stojí před životní volbou výběru dalšího vzdělání. Sní o odchodu z válečné zóny a poznávání světa, jemuž nevládnou svištící střely. Festival nabídne i starší snímek Alisy Kovalenko Domácí zápas (2018), který nechává nahlédnout do života mladé Aliny, jež sama vychovává dva mladší sourozence a jediným únikem od každodenní reality je pro ni fotbal a touha po profesionální fotbalové kariéře. Snímek Evy Džišiašvili Plaj. Horská stezka (2021) nahlíží do života rodiny žijící uprostřed ukrajinských Karpat, do nějž vstoupila válka stejně ničivě jako v případě desetitisíců dalších ukrajinských rodin. Roman Ľubyj vytvořil originální dokumentární koláž Železní motýli (2023), ve které rekonstruuje událost sestřelení letadla mířícího z Amsterdamu do Kuala Lumpuru nad územím Ukrajiny v červenci 2014, kdy všech 298 pasažérů na palubě zahynulo. Dokument Ukrajina: utéct nebo zůstat (2022) španělské dvojice filmařů Joan Giralt, Xavi Rossinyol ukazuje dopad ruské invaze a příběhy mnoha Ukrajinců, kteří se museli rozhodnout, zda odejít bez ohlédnutí nebo zůstat.