Uměním ke kráse a poznání s Vladimírem Kiseljovem

Za poslední čtyři roky od našeho posledního rozhovoru se mi podařilo vystavovat v Galerii Akademie výtvarných umění ve Florencii, Alšově Jihočeské galerii, Egon Schiele Art centru, Národní Galerii v Praze v Anežském klášteře, Muzeu Města Brna, Galerii Černá labuť, Poslanecké sněmovně ČR, Galerii Toyen, Šalounově vile a dalších. Na nich jsem vystavoval vedle svých synestetických abstraktních obrazů, inspirovaných hudbou, vystavoval i mytologické akty (cyklus Bohyně), malby a kresby zachycující energii a symbolický význam staveb J.B. Santiniho – ale rozšířil jsem i cyklus portrétů slavných uměleckých osobností. První obrazy tohoto cyklu jsem vystavoval na International Biennale of Modern Art ve Florenci – a zatím poslední z nich jsem vystavil nedávno v Galerii Toyen a Šalounově vile. Jednalo se o portréty sochaře Šalouna a dalších osobností uměleckého a spirituálnícho světa, jako básníka Julia Zeyera, malíře Alfonse Muchu, dirigenta Rafaela Kubelíka a další. Všechny tyto portréty jsou velmi minimalistické, na jednobarevném výrazném podkladu jsou jen výrazné oči, ruce a několik nejvíce výstižných detailů oné osobnosti, které ji ale celou vystihují.

Napsal a vydal jsem už dvě své knihy (Mystéria Richarda Wagnera v obrazech a Mystéria vepsaná ve tvářích), u kterých jsem napsal text a namaloval obrazy. Pracuji na třetí knize, s jejíž dokončením ale nespěchám – a jejím tématem je Ženský princip v podobě aktů. V roce 2023 jsem také sepsal scénář k divadelní hře „Chymická svatba“, kterou jsem také režíroval a naživo během představení na scéně jsem v ní pomalovával vždy nové bílé šaty baletky, která v nich tančila. Hráli jsme je v Praze ve Vodárenské věži Letná, v Brně v legendárním divadle Husa na provázku aj. V představení šlo o duchovní cestu k osvícení, zobrazenou v dokonalém synestetické propojení živé hudby a symbolikou jejich tónin, které odpovídají barvám, planetám a čakrám. Představení mělo dost velký ohlas a všechny účinkující nás moc bavilo.

Současně hodně přednáším o dějinách umění v Městské knihovně v Praze na Mariánském náměstí i dalších místech. Zaměřuji se na témata spojená s hermetismem, symbolikou a hudbou a ve svých přednáškách vždy používám hudební ukázky a také vlastní malby, vedle slavných děl výtvarného umění.

V roce 2026 budu realizovat svou nástěnnou malbu v New Yorku a vystavovat budu mimo jiné v Senátu ČR, ale také v rámci mezinárodního operního festivalu Bayreuther Festspiele v Bayreuthu. V procesu přípravy je také má výstava v Římě. Už v srpnu 2025 mě ale čeká výstava v Galerii ve Vrtbovské zahradě v Praze, kde už počtvrté vystavuji v unikátním konceptu, kdy jsem tam přítomen každý den srpna od 10h do 19h a v galerii ve své výstavě maluji nové obrazy a mluvím s návštěvníky. Galerie je v památce UNESCO, plné krásných barokních soch a s nejkrásnějším výhledem na Prahu. Všechny srdečně zvu!

V tomto a příštích letech bych rád častěji vystavoval v Itálii, kde bych do budoucna rád pravidelně jezdil na léto a v zimě na několik týdnů k moři malovat. Moře je pro mě svou energií, krajinou a jídlem velmi inspirativní. V rámci Českých kulturních center bych taky rád vystavoval v Paříži a Mnichově. Budu také dál pokračovat a rozvíjet mé cykly Energie slavných měst, Akty a obrazy inspirované stavbami J.B. Santiniho.

Velmi rád bych více spolupracoval s developery, stavebními firmami a architekty, kde se nejlépe uplatní mé malby i nástěnné malby na míru zaměření staveb, energii a lepší funkci místa. Rád dál spolupracuji s kurátorem Martinem Dostálem, který uváděl mé výstavy v v Praze v Poslanecké sněmovně, Galerii Toyen, Galerii Černá labuť, Mariánských Lázních aj.

Dílo Goetha a hlavně jeho dva díly Fausta miluji od dětství a fascinují mě obrovskou hloubkou zachycení podstaty principů lidského života a vesmíru. U Santiniho podobné principy nacházíme a přímo fyzicky zažíváme pohybem v jeho architektuře. Místa, kde žil Goethe – i Santiniho stavby navštěvuji několikrát ročně a vždy se tam cítím skvěle, dobíjím si tam baterky. Vnímám energii místa jako tvary, barvy a často i jako hudbu. Tato místa jsou určena pro lidi, kteří se na ně dokážou citlivě napojit a čerpat z nich inspiraci a návaznost na díla, která zde vznikala.

Hodně výrazným dílem, které jsem realizoval v roce 2023 je multimediální divadelní představení „Chymická svatba“, kde byly všechny složky propojené – má režie, svícení, živá malba, hudební tóniny a symbolika. Nadále tvořím malby na plátno nebo i nástěnné malby v tomto synestetickém duchu, kde jsou barvy propojeny s hudbou a hlubší, symbolikou. Často symbolikou hermetickou a spojenou se symbolickým systémem Tarot, který zobrazuje cestu poznání člověka od nevědomí k osvícení. Symbolický systém 22 karet Velkých Arkán Tarotu jsem použil už v mém představení Parsifal v roce 2008 v Národním divadle Brno, tuto symboliku využívám často ve svých malbách i divadelních představeních, ale i obou mých knihách. Ne náhodou má druhá má kniha 22 osobností jako 22 archetypů z Velkých Arkán Tarotu. Myslím, že se v tom dostávám stále do větší hloubky – a stále mi to přináší něco nového.

Scénografii jsem dělal ve své „Chymické svatbě“ a dosahuji velmi silného účinku propojením výrazného symbolistického svícení jednou významotvornou barvou – a současně pomalovaného divadelního kostýmu. V některých kostýmech jsem využil zlatou podšívku, takže se těsně před koncem kostým obrátil naruby a symbolizoval osvícení a rozzáření světla, které bylo skryto a dostane se celé na povrch. Celá postava ve zlatém kostýmu pak ve světlech zářila, přestože předtím byla barevně nevýrazná. Současně jsem nechal herce z jejich kostýmu vždy modelovat hereckou akcí i spoustu dalších tvarů, jako křídla, hady, dítě, baňku, oheň, fénixe a další symbolické obrazy. V divadelní formě i v malbě jsem se dostal k minimalismu, kdy vše je velmi přesné a podpořené jednou ústřední významotvornou barvou, s minimem detailů, které by pozornost odváděly mimo hlavní téma. Pozornost diváka silně koncentruji na vnitřní poznání a zkušenost, prozření krásy a skrze viděný obraz.

Doporučil bych jim to tak, jak jsem to dělal sám – pracovat každý den poctivě na svém řemesle, rozvíjení a prohlubování svých myšlenek, na sebepoznání. Pak přichází správná inspirace, postupně člověk potkává správné lidi a musí s nimi rozvíjet vztahy pro obě strany inspirativní a přínosné, pak se dostaví i úspěchy a uznání. Dostat své umění mezi správné spolupracovníky a co nejširší chápající a otevřené publikum, pak se dílo i jeho tvůrce cítí naplnění a na svém místě!