Malíř, spisovatel a režisér Vladimír Kiseljov o svém životě a tvorbě

Ano, můj táta, který pochází z Ruska, studoval kromě ekonomie také malbu, takže mě v dětství učil malovat a kreslit. Za to jsem mu velmi vděčný. Máma je z ČR a má zase moc ráda literaturu, poezii, hudbu a dějiny umění, takže jsem dostal z obou stran krásný dárek v podobě talentu :) Táta pracoval ve firmě s Němci, máma učila angličtinu – takže jsem si doma od dětství povídal se zajímavými lidmi anglicky, německy a rusky. Byli z Austrálie, USA, Německa a Dánska, takže jsem díky nim získal skvělé informace o těchto zemích – a na dlouho se zamiloval do vikingů a severské mytologie :)

Děkuji, je pravda, že jsem známější třeba v Německu, Rakousku, Itálii a Dánsku než v ČR. Tam více oceňují, jak je v mé tvorbě přirozeně propojena malba s hudbou, filosofií a malířskou performancí. Naplňuje mě se každý den probouzet s radostí a chutí do nové tvorby, s tím, že můj život mi dává smysl a rozdávám svou tvorbou lidem lásku a nabíjející energii. Baví mě obtiskovat svou duši tvorbou do díla, kterým propojuji lidi a dávám jim zažít pocit spojení se sebou samými – a přitom být na chvíli mimo čas a prostor. Dává mi energii, když rozdávám a sdílím svůj vnitřní svět a realizuji své nápady. Oproti psanému slovu, které je hodně racionální a jde přes hlavu, nořím diváky svých obrazů přímo do mého světa, kterým jsou obklopeni a zažijí ho přes emoce jako osobní zkušenost. Často maluji naživo při vernisáži s hudbou nový obraz, takže jsou diváci svědky vzniku nového díla. Pak mnohem lépe cítí a chápou, co ty obrazy předávají. Těžké může být nepřijetí a nepochopení, jako v každém oboru. Ale tím, že se učíme být stále více sami sebou, si přitahujeme více lidí, kteří jsou stejní a rozumí nám. Spolupráce s nimi je pak pro všechny přínosná a obohacující – a pochopení se šíří mnohem rychleji :) Nikde není psáno, že úspěch musí vždy přijít hned – v něčem přijde, v dalším je třeba trpělivost, která přináší růže. Od lidí, kteří mají mé obrazy doma, vím, že jim pozitivně mění život. Otevírají v nich nová témata, která jim obohacují jejich osobnost – a takový pocit mi stojí za překonání období, kdy vše nejde snadno!

Měl jsem už přes 100 výstav mých maleb, také na International Biennale of Modern Art ve Florencii, v Berlíně, Vídni, Edinburghu, Kodani, Mnichově, Lipsku, Štrasburgu, Výmaru, Bayreuthu a dalších městech. Baví mě cestovat, poznávat krásná a silná místa architektury a přírody a povídat si s lidmi, kteří tam žijí. Vždy, když mám někde v zahraničí výstavu, tam jedu aspoň na celý týden. Nejdřív výstavu v klidu nainstaluji – udělám vernisáž s malířskou performancí – a pak zbytek dní chodím po galeriích, muzeích, parcích a kavárnách, kde si povídám s lidmi. Líbí se mi poznávat jiné způsoby myšlení, dělat výlety s místními lidmi na místa, která turisté neznají. Nejvíc se mi líbilo ve Florencii v Itálii, tam jsem vystavoval už třikrát a mám tam výborné kamarády, u kterých vždy bydlím doma. Mají vilu Settemerli, která je obklopena olivovým hájem, má antické základy a renesanční a barokní dostavby. Je tam vystavených spoustu krásných obrazů – a teď už i několik obrazů a nástěnných maleb ode mě. Baví mě být součástí života staveb, které mají tak bohatou historii – přispět svým dílem k dalšímu posunu umění vpřed. Současně souznít i s tradicí, nebořit ji – ale stavět na ní dál. Strašně se mi líbilo i v Edinburghu a v Kodani, kde mám taky kamarády universitní profesory, u kterých mohu bydlet. Stejně tak v Bayreuthu, kde mám každoročně výstavy obrazů jako součást programu slavného mezinárodního festivalu Richard Wagner Festspiele. Všude, kde jsem vystavoval, zůstávají trvale mé obrazy a nástěnné malby, které tam žijí a púsobí s lidmi dál. Z toho mám obrovskou radost! Kromě výstav tam s kamarády vždycky děláme výlety – a zažijeme spoustu vtipných a dobrodružných událostí.

Dostal jsem cenu „Goldene W“, což je mezinárodní vyznamenání za uměleckou a vědeckou tvorbu, spojené s dílem skladatele hudebních dramat Richarda Wagnera. Tuto cenu dostalo jen pár lidí na světě, většinou ve věku 60 let – takže když jsem ji dostal ve svých 35 letech, je to dost pecka :) Dostal jsem je za své dvě knihy – a hlavně obrazy a malířské performance na koncertech děl Wagnera. Inscenoval jsem taky v roce 2008 v divadle Reduta ND Brno pětihodinovou operu Parsifal jako režisér, scénograf a autor projekcí. Na scéně jsem taky naživo maloval, což během představení této opery taky nikdo nikdy nedělal. A stal jsem se nejmladším režisérem této opery v dějinách, bylo mi tehdy 25 let :). Pak jsem dostal několik cen za dlouholetou podporu neziskového sektoru v Jihomoravském kraji, kde jim každoročně daruji několik obrazů do dobročinné aukce. Další ocenění jsem dostal od města Tišnov, kde jsem namaloval největší nástěnnou malbu ve střední Evropě, má 600m2. A také jsem byl vybrán k vystavování na Florence Biennale, což je cena sama o sobě.

Jmenuje se „Mystéria vepsaná ve tvářích“ a obsahuje 22 portrétů inspirativních osobností a jejich životních příběhů. Jsou to mí oblíbení skladatelé, filosofové a básníci – třeba Beethoven, Goethe, Janáček, Meyrink, Mácha, Komenský a další. Napsal jsem text knihy, ale hlavní jsou ty jejich portréty, které jsou tam i rozebrány z hlediska příběhu a symboliky. Vybral a seřadil jsem těch 22 osobností jako 22 karet Velké arkány Tarotu – tedy jako 22 různorodých přístupů k životu, které dohromady v knize tvoří jednotu protikladů – ale také úplnost. Jsou to inspirativní životní postoje a dobrodružné příběhy, se kterými často souzním a které se dají díky formátu knihy číst i v tramvaji nebo na dovolené.

Od dětství jsem miloval obrazy Hieronyma Bosche a Leonarda da Vinci – Zahradu pozemských rozkoší a Poslední večeři. Pak Zrození Venuše a Jaro Botticelliho. Později přišli mystičtí malíři, jako je Rembrandt, Caravaggio, William Blake, Turner, Kandinský a především náš František Kupka s abstraktními obrazy. Se všemi těmito malíři mám v tvorbě hodně společných rysů, začal jsem figurativními symbolistickými obrazy – a teď mám delší dobu abstraktní expresivní období :)

Až to bude zase možné, budu pořádat znovu své workshopy malování s hudbou pro firmy. Dělám je na principu arteterapie, ale rozvíjím v nich i týmovou spolupráci beze slov, empatii a kreativitu v týmu. Malujeme vždy všichni dohromady jeden velký obraz, třeba 8x1 metr, na kterém se všechny osobní projevy propojí v jeden harmonický celek. Osobnosti se neohraničují, ale inspirují k propojení své malby se sousedem, takže není přesně poznat, kde jeden skončil a druhý začal. Výsledné dílo zůstává vystavené ve firmě, takže dál propojuje všechny spolupracovníky a návštěvníky.

Nejnovější obrazy teď tvořím na velké plexisklové panely, které jsou jako plastiky zavěšeny volně v prostoru pro pohled ze všech stran. Z každé ze dvou stran je na nich vidět něco jiného – a současně působí jako vitráž, prochází přes ně světlo. Jsou to expresivní obrazy, zachycující energii hudby a témata sebepoznání a duchovní cesty. Jsou oslavou síly života, která překoná vše. Výbuchem extáze a triumfem lásky. Jsou obrazem věčnosti – zkoncentrované do jednoho místa a okamžiku.

Od dětství jsem maloval při hudbě, vnímám hudbu barevně – synesteticky. Pak mě pozval v roce 2010 ke spolupráci na koncertech barokní hudby loutnista Jan Čižmář a začal jsem malovat i naživo na koncertech na pódiu, vedle vystupujících hudebníků a zpěváků. V těchto malířských performancích na koncertech pokračuji stále – a postupně na nich spolupracuji s vynikajícími houslisty, jako je Milan Al-Ashabb, vítěz celosvětové Kreislerovy soutěže ve Vídni, Eduard Šístek, cellista České Filharmonie, s nejlepším varhaníkem v Německu Hansjörg Albrechtem a dalšími. Mezi ty známé české patří i houslista Jaroslav Svěcený, který mi hrál na několika vernisážích.

V roce 2021 mám už domluvené výstavy ve Florencii, Benátkách a Mnichově. První z nich bude v Galerii v Domě Gustava Mahlera v Jihlavě, s vernisáží 17. 5. v 17 hodin. Na této výstavě budou poprvé vystaveny mé nové obrazy na plexisklových panelech, ale i nové na malířských plátnech. V následujících letech mám domluvené výstavy ve Vídni, Linzi, Bayreuthu, Londýně, Madridu a dalších.

Rád bych vystavoval a vytvářel velké nástěnné malby v Římě, kde jsem zatím nebyl. Obrovský zážitek jsem měl jako dítě z návštěvy Ermitáže v Petrohradě, takže tam bych měl obrazy velmi rád :) V ČR bych si přál vystavovat v Muzeu Kampa a DOXu, které jsou mi svým laděním velmi blízké. Vážená paní Meda Mládková patří mezi fanoušky mé tvorby, má obě mé knihy :)

Luxus je pro mě probouzet se a usínat s dobrým pocitem, že mám ze svého života radost a zároveň obohacuji a inspiruji svým životem ostatní. Luxus je být šťastný a žít v lásce.