24 hodin v Dubaji

Ačkoliv mám rád svou práci a těžko se mi z ní odchází pryč, občas přijde chvíle, kdy si uvědomím, že bych měl zapomenout na neustálou únavu z dlouhých hodin strávených prací a měl bych si taky trochu užívat. Právě proto jsem dostal z ničeho nic nápad – co takhle se vydat na nějaké speciální místo, strávit zde třeba jen jeden jediný den, a pak se zase vrátit k nám do Čech. Lehnul jsem si do postele s touto myšlenkou, než mi prostě došlo, že to musím uskutečnit – vydám se na 24 hodin do nějakého významného města a užiji si zdejší kulturu, luxus místních hotelů a poznám památky. Stačilo už jen vymyslet, kam se vydat.

Uvědomil jsem si, že jsem navštívil již velkou spoustu měst, ale zatím jsem neměl možnost povědět vám o jednom ze snad nejznámějších měst na světě, které si alespoň jednou za život přeje vidět každý. Ano, je to Dubai, město nacházející se u Perského zálivu a zároveň místo, kde najdete tu nejzajímavější kulturu i vyžití.

Dubai však není známá jen pro svou nejvyšší budovu, která se tímto prvenstvím může chlubit na celém světě, ne nadarmo se její název dá přeložit jako „místo srazu“. Tak bohatý sociální a politický život totiž neuvidíte všude. Cesta do Dubaje byla oproti mým předchozím letům velmi příjemná. A to neříkám jen proto, že jsem zažil snad nejrychlejší a nejpohodovější odbavení na letišti vůbec. Let trval bezmála sedm hodin, a to bez přestupu. Takže jsem se pohodlně pokochal výhledem z letadla a mohl se nechat odvézt rovnou do mého nového domova, jímž se stal hotel Burj Al Arab Jumeirah.

Burj Al Arab Jumeirah je asi nejluxusnější místo, které jsem kdy viděl. Musím uznat, že zde prostě poznáte, co je to pravá elegance Spojených arabských emirátů. Hned po vstupu do lobby vám zaručuji, že budete ohromeni zlatým stylem všeho okolo. Prostě si budete připadat, jako kdybyste byli v jiném světě. Nebo jsem to tak alespoň měl já.

Nedalo se odmítnout nabídce, kterou jsem ihned na recepci dostal, a to navštívit zdejší lázně Akaru a prožít opravdu uvolňující masáže. Po cestě jsem vždy trochu rozlámaný, a tak nebylo na co čekat. Nic mi nemůže při mém poznávání Dubaje udělat lépe než pořádný relax. A ten stál patřičně za to. Šikovné ruce maséra si mě prostě získaly a musím uznat, že jsem se vydával na svou cestu za poznáním Dubaje jako nový člověk.

Byl by hřích nepodívat na na 125. patro Burj Khalify a nepoznat celou Dubaj z trochu vyšší perspektivy. Tady jsou prostě všichni zvyklí na to „nej“, a tak se můžete na vyhlídku nejvyšší budovy světa dostat pomocí nejrychlejšího výtahu na světě. Aby těch vyhlídek ale nebylo málo, vydal jsem se i na dubajský rám. A ano, nečtete špatně, Dubai Frame je totiž další vyhlídkovou plošinou, odkud můžete sledovat zajímavá místa této metropole. Nejvíce mě ale uchvátil výhled na mezinárodní dubajské letiště.

Nyní ale přišel čas zahnat můj hlad a pochutnat si na něčem jedinečném. A protože miluji nové věci, vydal jsem se do čerstvě otevřené restaurace, která si za rok svého fungování získala reputaci, jako kdyby se jednalo o skvělý michelinský podnik. Jedná se o restauraci Fi’lia, jež je známá především svými podniky ve Spojených státech amerických a na Bahamách. Působení své italské chuti už ale dostala i do Dubaje.

Vyzkoušel jsem takzvaný business lunch, který se skládal z opravdu zajímavých pochoutek. Jako předkrm jsem si nechal naservírovat v troubě pečený sýr feta s cherry rajčaty a kváskovým chlebem, opravdu dokonalost. Jako hlavní chod jsem dostal lahodného mořského vlka s feta krusta bylinkami, teplým kuskusovým salátem, grilovaným chřestem a citronovou omáčkou. Takovou lahůdku si zkrátka nemáte možnost dát každý den. To vše jsem ještě doplnil rizotem s bylinkami a zakončil fi’liamisu, tedy lehkým mascarpone krémem s kávovým sirupem.

Odpoledne jsem se rozhodl strávit už v poklidném a ničím nerušeném prostředí hotelu Burj Al Arab Jumeirah, abych vám mohl přinést trochu více postřehů z luxusního panoramatického apartmá, v němž jsem se ubytoval. No jo, zkrátka, v Dubaji těch výhledů není nikdy dost. Ale tohle opravdu stálo za to. Zkuste si jen představit, jak dokonalé bylo vstát z postele a všude kolem sebe mít okna, ze kterých vidíte na moře a překrásnou Dubaj. Elegantní vybavení pokoje už bylo jen takovou třešničkou k tomu všemu.

Vybrat jsem si mohl před spaním z devíti různých polštářů, abych složil hlavu do toho opravdu nejpříjemnějšího. A ležet v povlečení z egyptské bavlny je prostě pohádka. Obří televize se vám se svými 130 televizními programy zaručeně postará o zajímavý večer, pokud jej tedy nestrávíte na soukromé pláži hotelu jako já. Pro businessmany je zde k zapůjčení připraven Macbook pro a tiskárna pro dokonalou a jednoduchou práci.

Není ale vše napořád a mých 24 hodin v tomto dokonalém hotelu a překrásném městě prostě muselo skončit. Jsem ale přesvědčený, že jsem tady rozhodně nebyl naposledy!