Josef Šíma - Návrat Theseův (1943)
Dílo "Návrat Theseův" představuje vzácné dílo ze stejnojmenného cyklu, jehož první studie vznikly již roku 1932, další skici a velký ústřední obraz, koncipovaný jako součást triptychu (první část představoval Mladý Theseus, střední Mínótauros a třetí Návrat Theseův, dnes v GHMP) roku 1933. Další kresebné variace a dva menší oleje jsou pak datovány rokem 1934. O tom, že námět osudovosti Theseova příběhu Josefa Šímu hluboce zaujal, svědčí skutečnost, že se k němu vrátil ještě po více než deseti letech. Roku 1943 vzniklo dílo z naší aukce. "Návrat Theseův" je nesmírně sugestivním dílem, do něhož Josef Šíma vtělil své varování před ohrožením demokratických hodnot i svou neochvějnou víru v lepší zítřky.
Josef Šíma - Paysage / Krajina (1952)
Plátno "Paysage" představuje jednu z Šímových nádherných imaginativních krajin, které vznikaly po roce 1950 a patří k vrcholným dílům jeho pozdní tvorby. V tomto období se Šíma intenzivně zaměřoval na vyjádření prapodstaty země, přičemž středobodem jeho maleb se stalo světlo. Světlo, které doslova prozařuje celý obraz, přináší novou vizi harmonického celku, k němuž umělec směřoval celý svůj život. Tento obraz je nejen nádherným příkladem Šímova návratu k tvorbě po více než desetileté tvůrčí odmlce, ale také ukazuje, jak umělec obnovil dialog se svými vzpomínkami a představami, které formovaly jeho meziválečnou tvorbu.
František Kupka - Structure quasi sans aqqui (1937)
Kupkův výtvarný projev se od počátku třicátých let přibližuje ke konstruktivnímu jazyku van Doesburgova a Mondrianova okruhu a dosahuje absolutní abstrakce, pro niž se stala typická redukce výrazových prostředků. Sběratelsky cenné dílo s názvem "Structure quasi sans appui" z roku 1937 je autentickým příkladem Kupkovy originální varianty nepředmětné tvorby a působivé dynamiky a energie čišící z vertikálních forem struktury pozbývající oporu.
Josef Liesler - Námluvy starého kupce (1944)
Obraz "Námluvy starého kupce" patří svou enigmatickou atmosférou a sofistikovaným kompozičním aranžmá k prvotřídním Lieslerovým dílům z jeho vrcholného, válečného období. Význam tohoto díla podtrhuje fakt, že bylo vystaveno na autorově první samostatné výstavě v Síni Mánesa roku 1944, která představila 41 obrazů a 7 kreseb. Ještě téhož roku se výstava opakovala v brněnské "Hudební a umělecké komůrce". Obraz v sobě koncentruje to nejtypičtější z jeho výjimečných tvůrčích schopností – bohatství imaginace, kompoziční vynalézavost a noblesu malířské formy.
