Crème de la Crème: Zmrzlina s duší Itálie, která chutná jako sen

Zakladatel podniku Honza Hochsteiger, který se k italské zmrzlině dostal v roce 2002 prostřednictvím práce pro italské provozovatele zmrzlináren v Praze, vzpomíná na první okamžiky jako na zlomové. Tehdy vzniklo pouto, které se ještě více prohloubilo o několik let později, kdy se přestěhoval do Itálie. V zemi, kde se gelato považuje za kulturní poklad, začal objíždět staré mistry zmrzlináře, mluvit s nimi, naslouchat jejich příběhům a učit se tajemství, která se v rodinách předávala po generace. Skutečné vzdělání pak završil na zmrzlinářské univerzitě v Bologni, jednom z nejrenomovanějších míst v oblasti výroby gelata.

Začátky podnikání Crème de la Crème byly vše, jen ne komfortní. V úzkém prostoru středověkého domu v Husově ulici v Praze, kde se téměř nedalo pohnout, vznikaly první dávky zmrzliny, které se zákazníkům rozvážely pomocí starého skládacího kola Eska s polystyrenovou bednou připevněnou na nosiči. Kdo sídlil níže u řeky, měl štěstí. Kdo potřeboval zásobit podnik na kopci, měl jednoduše smůlu. Nicméně právě v těchto podmínkách se začal formovat důkaz, že poctivost, nasazení a trpělivost přinášejí výsledky.

Crème de la Crème dnes nabízí v letní sezóně až třicet druhů zmrzliny a ve vlajkovém salonu na Národní třídě v Praze jich lze ochutnat až šedesát. Sortiment je široký: od klasických smetanových zmrzlin, přes svěží ovocné sorbety až po veganské neovocné varianty a zmrzliny bez přidaného cukru. Obrovská pozornost je věnována surovinám a technologii. V nabídce se tak objevují příchutě, které nejsou prvoplánově efektní, ale vychází z mistrovského pochopení surovin a jejich potenciálu.

Zajímavým faktem z historie tohoto řemesla je způsob, jak se zmrzlina vyráběla ještě před zavedením průmyslového chlazení. Tehdy byl jedinou možností led, který se během zimy řezal na zamrzlých vodních plochách a uchovával se až do léta. Pro samotnou výrobu zmrzliny bylo nezbytné led prosolit, aby rychleji tál, čímž se urychlil přenos tepla a zajistila se jemnější struktura. Tento princip je ukázkou lidské vynalézavosti, která dokázala překonat limity přírody, stejně jako dnes Crème de la Crème překonává očekávání zákazníků.

Provoz zmrzlináren není jen o výrobě. Náročnost spočívá také v provozním řízení, budování značky, vedení lidí a schopnosti zvládat každodenní výzvy spojené s expanzí. Zakladatel projektu přiznává, že pro něj bylo vždy přirozené cokoliv vytvořit rukama, opravit nebo vyrobit. Největší výzvou zůstává nutnost věnovat se manažerské části podniku, strategickému rozhodování a administrativě, která mu je bytostně vzdálená. Přesto se naučil zvládat i tuto oblast, protože právě díky tomu mohla značka vyrůst a stát se tím, čím je dnes.

Zimní měsíce bývají pro zmrzlináře náročné. Ačkoli kvalita zůstává nezměněná, prodeje klesají na čtvrtinu. Důvod je prostý. Lidé zkrátka v zimě méně myslí na zmrzlinu. Přesto Crème de la Crème pokračuje ve své vizi a nabízí produkty bez kompromisů po celý rok. Dnes má v České republice několik poboček a v každé z nich přináší kus Itálie, jaký tu dlouho chyběl.

Na cestě Crème de la Crème je jasně patrné, že bez vášně, vytrvalosti a víry v řemeslo by podobný úspěch nevznikl. Značka dnes není jen výrobcem zmrzliny, ale symbolem důvěry ve kvalitu a dlouhodobou poctivost.