Jak se řeší problémy s navracením majetku s Vladimírem Cnotou
Vladimír Cnota je podnikatel a sběratel umění. Stojí za restitučním portálem www.restituce.cz, jenž pomáhá restituentům v ČR již dvacet let. Podnikatelská činnost Vladimíra Cnoty se zaměřuje do okolí vodní nádrže Lipno v Jihočeském kraji, stal se také prezidentem česko-katarské obchodní komory. Vladimír Cnota si užívá život se svou ženou a dcerou, s nimiž žije v Černošicích u Prahy.
Naše firma poskytuje kompletní servis v oblasti restitucí.
Velmi zjednodušeně se jedná o navrácení majetku původním oprávněným osobám, chcete-li původním vlastníkům. Jedná se o majetky, které byly lidem odebrány těsně po druhé světové válce, stejně jako za trvání totality, až do roku 1989.
Bohužel restituentů je ještě mnoho. Na základě údajů, které jsme nashromáždili během naší iniciativy za zrušení tzv. druhé restituční tečky u Ústavního soudu, jsme došli k číslu, které bylo přes 40.000 oprávněných osob. Zrušení druhé restituční tečky bylo ostatně našim velkým úspěchem, podařilo se nám tak ve spolupráci s AK Purkyt dosáhnout zachování možnosti spravedlivého narovnání restitučních závazků českého státu. Samozřejmě je to dočasná věc a restituce dřív nebo později skončí a tento čas se bohužel blíží i přes dodnes nevypořádané restituční nároky.
Náš stát obvykle restituentům vypočítal finanční náhradu, ta se ovšem řídila dobovými tabulkami z let těsně po revoluci, kdy se cena pozemků zejména v Praze a dalších krajských městech pohybovala na zlomku dnešní hodnoty. I to ovšem lze stále řešit, tato finanční kompenzace lze napadnout a domáhat se vyšší finanční náhrady tak, aby nebyly zájmy oprávněných osob poškozeny. Stát rovněž může restituentům přidělit půdu náhradní, která je v jeho vlastnictví.
K dnešnímu dni jde počet našich klientů do stovek, určitě to nebude méně než 700 restituentů. Odvážím se tvrdit, že to může být i dobře přes 1000 oprávněných osob, kterým jsme pomáhali různými formami s jejich restitučními nároky.
Největším úskalím je zajištění potřebných materiálů, které často nejsou již dostupné. Naštěstí díky tomu, že restituce děláme od roku 2001, tak čerpáme z našich vlastních složek a archivu, protože jsme dělali restituce po celé republice. Aktuálně se bavíme zejména o území krajských měst, kde podklady máme, dokonce i takové, o které úřady často přišly, když byly například povodně. Co se týče materiálů k přehradám, letištím, silnícím a další infrastruktuře, které byly po 11. září utajněny, tak je často máme z let předchozích. I pro renomované advokátní kanceláře je získat tyto materiály velký problém, protože materiály tohoto charakteru jednoduše nejsou k dispozici. My ovšem máme z čeho čerpat.
Nejdříve se snažíme dostat co největší množství informací od restituentů, jména předků, kteří mohli žádat o restituční nároky, jelikož se nám ozývá i řada lidí s tím, že neví, kdo řešil jejich restituce. Bohužel plno oprávněných osob zemřelo v 90. letech a jejich restituce posléze nikdo neřešil, tím pádem i Státní pozemkový úřad nemá okruh dědiců, se kterými by mohl řešit tyto případy. Takže nejprve prověřujeme osoby, které by mohli mít nedořešený restituční nárok a následně pátráme po materiálech k restitučním nárokům v našich archivech nebo v archivech katastru a dalších institucí. Posléze zvažujeme další právní kroky, častokrát se jedná i osoby trvale žijící v zahraničí, k tomu přizýváme i mezinárodní právní kanceláře, které nám pomáhají komunikovat smlouvy a dále zajištujeme veškerý právní servis ve spolupráci s renomovanou právní kanceláří ve věci soudních sporů, které jsou často potřeba k dořešení restitučních nároků.
Složitost vyřešení restitučních sporů je spíše dána mírou specializace subjektu, který je řeší. Nám se restituce řeší určitě lépe než jiným. Advokáti, kteří se restitucemi dříve zabývali, často již nežijí, nebo jsou dnes v důchodu. Díky tomu, že jsme spolupracovali i s touto generací advokátů, jsme dokonce řadu spisových materiálů od nich převzali, takže to je naší nespornou výhodou. Proto dokážeme být rychlí, máme nastavené procesy již dvě dekády a podíleli jsme se na mnoha judikátech v otázce restitucí, stejně jako zablokování restituční tečky u Ústavního soudu. To vše z nás činí pomyslnou jedničku na trhu.
Ve srovnání například se slovenskými restitucemi, tak tam jsme jako stát mnohem dále. Každopádně všechny země, ve kterých byla snaha napravit křivdy totálních režimu, mají svá určitá specifika.
Když někdo řekne slovo luxus, tak se mi vybaví určitě Katar, kam velice rád jezdím. Ten je pro mě synonymem luxusu. Luxus je, když mám čas na rodinu, na koně a trávit čas na Lipně. Určitě se mi taky vybaví váš časopis. V otázce restitucí je za mě největším luxusem, když od restituentů obdržíme maximální množství potřebných materiálů, se kterými se nám pak dobře pracuje. To se ale stává tak v jednom případě ze sta.