Kavárna Slavia opět žije a připomíná svou bohatou historii

Menu vychází z české kuchyně a jejího rakousko-uherského dědictví, pochutnají si na něm všichni milovníci lokální gastronomie. Zajisté je potěší i rozšířená nabídka prémiových vín i destilátů včetně ikonického absintu.

„Je pro mne ctí a odpovědností zároveň, že můžeme navázat na úžasnou historii kavárny Slavia. Věřím, že se k nám budou vracet lidé, kteří do kavárny rádi chodili, a cestu si k nám najde i mladší generace, pro niž jsme se snažili zakomponovat některé novinky do celkového konceptu kavárny. Plánujeme také kulturní večery na počest slavných osobností, které Slavii navštěvovaly,“ říká Petra Onderková, provozovatelka kavárny Slavia.

• Tatarák z uzeného kapra, omáčka z podmáslí a kopru, fenykl, infuzovaná jablka / 165 Kč

• Kachní stehno s červeným zelím, hroznovým vínem a bramborovými noky / 269 Kč

• Telecí kroketa se zelným salátem a máslovou omáčkou / 159 Kč

• Rozložený Sacher - čokoládový piškot, meruňkový džem a čokoládová pěna / 159 Kč

HISTORIE KAVÁRNY SLAVIA

Slavná historická literární a umělecká kavárna Slavia sídlí v novorenesančním Paláci Lažanských, naproti Národnímu divadlu, na nároží Národní třídy a Smetanova nábřeží.

Monumentální novorenesanční palác pro Prokopa hraběte Lažanského vznikl v letech 1861–1863 podle vídeňských novorenesančních budov. Byla to jedna z posledních pražských palácových staveb, již v projektu koncipovaná jako kombinace reprezentativního šlechtického sídla, činžovního domu a administrativních prostor. Čtyřkřídlou třípatrovou budovu s dvěma dvory vystavěl pražský stavitel František Havel.

Kavárna byla za celou svou historii mnohokrát přestavována. Největší rekonstrukce proběhla v letech 1932 až 1933 a Slavia se proměnila v kavárnu ve stylu francouzského art deco.Obraz představující Slavii, matku Slovanů, jejíž jméno kavárna nese, byl přemístěn do sbírek Městské galerie a nahrazen obrazem Viktora Olivy, který představuje pijáka absintu.

Prostory kavárny se rozšířily o dnešní Parnas. Kavárna Slavia byla místem, kudy procházely dějiny. V 50. letech a v době normalizace po roce 1968 se kavárna stala místem setkávání československé disidentské inteligence.

OSOBNOSTI

Od roku 1884 se tu setkávali známí spisovatelé, herci, filozofové i skladatelé. K slavným štamgastům patřili Antonín Dvořák, Jan Werich, Karel a Josef Čapkovi nebo Franz Kafka. Kromě pozdějšího prezidenta Václava Havla sem chodil i Václav Černý, Jaroslav Seifert, Luděk Vaculík, Bohumil Hrabal či Josef Škvorecký.

Jaroslav Seifert tu psal své básně, duo Šimek a Grossman povídky a Jiří Šlitr písně. Inspiraci tady hledali i Josef Škvorecký, Arnošt Lustig nebo Vítězslav Nezval. Kavárna Slavia byla druhým domovem Václava Havla. Na svém oblíbeném místě u okna s výhledem na Pražský hrad sedával hodiny a nejčastěji si objednával řízečky z vepřové panenky v mandlové strouhance s lehkým vídeňským bramborovým salátem.