Jeden ze základů správného plavání – dýchání do vody – umí bez problémů jen 18 % dospělých plavců. Častěji si v tomto směru věří muži než ženy. Více než třetina lidí nádech nad vodou a vydechování pod hladinou ovládá s obtížemi, polovina plavců pak neumí dýchat do vody vůbec. „Nesprávné dýchaní při plavání může způsobovat nepříjemné bolesti včetně bolestí hlavy,“ říká terapeutka. Ani v další důležité plavecké dovednosti, kterou představuje klidné ležení ve vodě na zádech, nejsou Češi stoprocentní. Takzvanou odpočinkovou polohu zvládá bez problémů jen 42 % plavců.
Z plaveckých stylů jsou mezi lidmi nejrozšířenější prsa. Pro 84 % lidí jde zároveň o nejčastěji využívanou plaveckou techniku. „Prsa lze plavat v každém věku. Jde o styl, jenž umožňuje vytrvalostní plavání bez nutnosti velké fyzické kondice. Navíc ho jako první volbu učí snad každá plavecká škola,“ popisuje důvody popularity tohoto způsobu plavání předseda České unie školního plavání Ladislav Botek.
Druhý nejrozšířenější kraul sice zvládají plné dvě třetiny respondentů, ale při plavání ho využívají spíše jako doplňkový styl, protože je náročnější na koordinaci a techniku. Více než polovina lidí pak dokáže plavat také znak. Při běžném plavání ho ale nejčastěji volí jen 3 % lidí, přestože je považován za nejzdravější plaveckou techniku.
Také podle holistické terapeutky Kateřiny Fadljevičové je nejlepším plaveckým způsobem na protažení celého těla právě znak. „Obrovskou výhodou znaku je možnost se kdykoliv nadechnout. Jde o ideální protažení přetížených svalů zad, uvolnění ramen a hrudníku. Zároveň dochází k posílení ochablých svalů středu těla a dalších,“ popisuje terapeutka. Nejméně využívaným stylem je pak podle průzkumu motýlek, který zvládá jen necelá pětina plavců.
Právě relax, zábava a protažení celého těla patří mezi nejčastější motivace, proč Češi chodí plavat. Jako prostředek pro zvýšení fyzické kondice využívá plavání jen zhruba čtvrtina lidí. I proto ze statistik vyplývá, že většina Čechů chodí plavat jen zřídka nebo nikdy a zvoleným plaveckým stylem uplave nanejvýš 500 metrů. Alespoň jednou za měsíc plavání vyhledává zhruba třetina respondentů. Pravidelných plavců, kteří se pohybu ve vodě věnují minimálně jednou týdně je v populaci zhruba 10 %.
Zajímavostí průzkumu je také to, že za nejlepší plavce se považují obyvatelé Libereckého kraje, ačkoli spolu se Středočechy patří k těm, kteří se plavání věnují nejméně. Častěji než v jiných krajích se naopak plavání věnují lidé v Olomouckém, Karlovarském či Jihomoravském kraji.
Ačkoli je plavání bezpečnou aktivitou, i při něm může docházet ke kritickým situacím. Téměř dvě třetiny Čechů si však podle průzkumu myslí, že kdyby bylo potřeba pomoci tonoucímu, dokázali by to. „Ze zkušenosti se domnívám, že schopnost poskytnout efektivně první pomoc tonoucímu je u laické veřejnosti poměrně nízká. Nejde jen o resuscitaci člověka po tonutí, která má určitá specifika, ale také o technickou první pomoc – vytažení tonoucího z vody, přivolání pomoci a další kroky tak, aby byla pomoc efektivní, rychlá a zároveň bezpečná pro zachránce i zachraňovaného,“ vysvětluje urgentní lékař Marek Dvořák.
