Yannick Alléno, tříhvězdičkový Michelinský šéfkuchař

12. Říjen 2016 | Redakce LUXUS.cz | čtenost po 30 dnech je 25268

V čem tkví tajemství Vašeho úspěchu? Je to ve Vaší chuti, ambicích nebo vášni?

Trochu ze všeho, myslím! Vášeň je nutná, tvořivost je velmi přirozená, ale nejdůležitější ze všeho je opravdu tým lidí, díky kterému toho nikdy nezanecháte…

Proč je Vaše kniha Ma Cuisine Française dostupná pouze ve francouzštině?

Asi proto, že každý překladatel, kterého jsme oslovili, před tou 40librovou knihou utekl. Ne, dělám si srandu. Existuje pouze 1000 výtisků této podepsané a očíslované verze, která by měla být spíše sběratelská. Kniha je k dispozici také v němčině ve své běžnější verzi, je menší, lehčí a cenově dostupnější.

Je pravda, že je mnohem větší rozdíl mezi Michelin 2 * a 3 * ve srovnání s rozdílem mezi 1 * a 2 *?

Jediné co vím, je, že získání 3. hvězdy je hrozně těžké a vyžaduje obrovskou zodpovědnost. Je to ten největší úspěch ze všech a je výsledkem dvaadvaceti let tvrdé práce, vášně a touhy být co nejpřesnější v každém okamžiku. Legrační je, že je to také každodenní výzva!

Jaké jídlo je podle Vás nejtěžší připravit?

Myslím, že nejnáročnější není, když musí kuchař nebo šéfkuchař dodat báječný pokrm jednou, náročné je opakování. Je složité v tom, že musíte být soustředěni na všechny talíře, 45krát za službu, dvakrát denně. Každé jednotlivé jídlo je nejnáročnější; musíme předat to nejlepší z nás a ukázat tu nejvyšší možnou úroveň dokonalosti každému hostu, který k nám přijde.

Proč Michelin hodnotí přípravu a ingredience lépe než samotný recept?

To je ošemetná otázka. Nikdo vlastně nikdy neví, jak inspektoři Michelinu dávají svá hodnocení. Jediné, co mohu říci je, že když lidé přijdou do restaurace oceněné Michelinskou hvězdou, je to po většinu času celoživotní zážitek. Očekávají, že zažijí luxusní a úžasné kulinářské momenty a já věřím, že stejné očekávání mají také inspektoři Michelinu. Samozřejmě, techniky a přísady jsou zásadní, ale stavba receptů je také velmi důležitá. Je to všechno otázka vkusu, harmonie, určité složitosti, nečekaných pocitů a hlubokého potěšení. To je ona krása vysoké francouzské gastronomie.

Znáte nějaké české restaurace?

Znám jich několik samozřejmě. Mám rád také Prahu a těším se, až se tam zase vrátím a zažiji více z její gastronomické scény. Mám rád La Boheme Bourgeoise se svým degustačním duchem, Terasu U Zlaté Studně pro její nádherný výhled, restauraci Noi pro její skvělou thajskou kuchyni, Kampa Park a tradici Pálffy Paláce.

Jste šťastný?

Jsem velmi šťastný. Cítím se tak, protože žiji svojí vášní a mám spoustu pozitivních interakcí s různými lidmi.