Navrátilova Pálenica: od roku 1922 nám to pálí! A náš příběh? Je zajímavý...

Redakce Luxus.cz
15. Prosinec 2016
Potřebujete netradiční dárek pro sebe, pro své obchodní partnery, rodinu, máte rádi tradiční produkty? Máme pro Vás tu nejlepší volbu s příběhem a to Navrátilovu Pálenici! Všechno je v rámci jedné rodiny. Všichni, kdo kdy pálili slivovicu v naší pálenici, byli v přímé linii – synové. Dokonce i když jsme vybírali někoho, kdo za celou Navrátilovu Slivovicu dá ruku do ohně, vybrali jsme majitele likérky HerbaAlko ze Štítiny, který díky tomu, že má vybavení a složenou kauci, nám může slivovici stočit a samozřejmě je to naše nejbližší rodina.

Od začátku do konce – od trnek, přes kvas, až po lahev – je v našich rukách. Jmenuji se Radek Navrátil a budu vám vyprávět příběh. Než ale začnu, vězte, že jsem čtvrtou generací páleničářů naší vlastní pálenice. Moji synové Adam a David jsou tedy generace pátá. Když přijdete do pálenice dnes, nahlédnete přes letité dveře, které vás ochotně vpustí s dlouhým a příjemným vrznutím, a okamžitě vás okouzlí sladká vůně kvasu. A ten příběh, který vám řeknu, je z doby, kdy ty dveře byly úplně nové.

František Navrátil byl těch časů především zemědělec – takový ten pracovitý. Přes zimu práce nebylo, půda byla zmrzlá, dřevo dávno naštípané, ovoce sklizené a tak padesátiletý František přemýšlel, co s dlouhými zimními večery. Až mu to celé došlo...V roce 1922 tak můj praděda František rozhodl se předložit Městské radě ve Zlíně list, kde žádá o povolení ku stavbě pálenice ve své zahradě při svém čísle 360, Stráně. Přiložil nákres a 20. října žádost k radě zanesl.

Pokud jste psali adresu tohoto webu ručně, máte náskok, protože víte, jak to dopadlo: Bylo mu vyhověno. Od té doby nebylo ani jedné zimy, kdy bychom nepálili. Naše rodina provozuje pěstitelskou pálenici už 95 roků. František Navrátil a jeho syn Raimund zpracovávali své ovoce na kvas, ze kterého potom pálili slivovicu. A později začali pálit slivovicu i pro všechny ostatní zájemce. Odtud název, který se užívá dnes: „Pěstitelská pálenice.“ Pálilo se před válkou i během ní. Vše fungovalo až do roku 1948, tehdy nám byla naše pálenice znárodněna a byla přiřazena pod národní podnik Sloko Uherské Hradiště (Slovácké konzervárny a lihovary). Velké pozemky nám byly vykoupeny za směšných podmínek a hlavně proti naší vůli. Můj děda Rajmund Navrátil s tímto nesouhlasil.

Všimněte si této dosti podstatné skutečnosti, o které bych se chtěl zmínit. Znárodněna nám byla „bez náhrady“. Tehdy to fungovalo tak, že jsme s otcem Rajmundem (3. generace) byli zaměstnáni v továrně n. p. Svit Gottwaldov a na sezónu, kdy jsme pálili, jsme se stali zaměstnanci Sloka – ve své vlastní pálenici. A po sezóně, která trvala od září do dubna, jsme se opět vrátili do továrny Svit. Po revoluci v roce 1991 si můj otec Rajmund Navrátil zažádal o navrácení pálenice. A tady je ten rozdíl, když nám ji znárodnili. Jestli si vzpomínáte – „bez náhrady.“ Když naší rodině Sloko Uherské Hradiště – národní podnik „vracel“, museli jsme ji vykoupit. Za svoji vlastní pálenici, za kterou jsme předtím nedostali nic a byla nám zkrátka sebrána. V zimě na přelomu let 2016 a 2017 pálíme a lahvujeme slivovicu, abyste ji mohli mít bez starostí s trnkama či kvasem. Zkušenosti pěti generací, ty nejlepší české a moravské trnky vypálené poctivou metodou na dřevě Vám tak předkládáme v nádherné lahvi, abyste mohli ochutnat kousek stoleté tradice. Více informací naleznete na www.navratilovapalenica.cz nebo na www.facebook.com/navratilovapalenica.