ROZHOVOR S MUDR. URBANEM O PROBLEMATICE REKONSTRUKCE PRSU

05. Září 2011 | Redakce LUXUS.cz | čtenost po 30 dnech je 37334

Nádory prsu patří mezi nejčastější zhoubná onemocnění u žen. Už slovo zhoubný vyvolává úzkost pramenící z nepříznivé prognózy, strachu a poškození těla operací. Poslední z faktorů je výrazný zejména u žen, kde pozorujeme fenomén zvaný dysmorfofobie, tj. strach z vlastní ošklivosti. Jde o přirozený důsledek kulturního vnímání osobnosti žen, u kterých jsou prsa považována za symbol ženství. Jak těžce může potom zasáhnout ženu odstranění prsu pro zhoubné onemocnění (amputace či ablace prsu nebo tzv. mastektomie), je více než zřejmé.

Děkuji tímto MUDr. Urbanovi, který je garantem Nadace Femina, za jeho čas a bližší uvedení do problematiky rekonstrukce prsou po úspěšné léčbě.

Ztrátou prsu, život nekončí, ale pro kolik žen je to opravdu "neřešitelný" problém? Pro mne osobně bylo velkým překvapením, kolik žen o případné rekonstrukci vůbec neví, nebo alespoň ji nezvažují. Asi se do té situace dá těžko vžít, ale u mě by to byla jedna ze základních otázek po vyléčení nebo se mýlím?
Mnoho žen opravdu o možnostech rekonstrukce prsu neví. Je to nejenom otázka medializace problematiky rekonstrukce prsu, protože zpravidla se hovoří pouze o prevenci, o mammografickém vyšetřeni, sebevyšetřování prsou apod. ,ale často je to i chyba nedostatečné osvěty lékařů v první linii.

Kde si myslíte, že jsou slabá místa osvěty? Jak může konkrétní člověk pomoci? Jak mohou pomoci média, nadace a jejich projekty?
Myslím, že hodně práce v osvětě této problematiky mohou udělat právě média. Důležitou roli hrají i charitativní organizace. Uvedl bych příklad nadačního fondu Femina, který své projekty zaměřuje na získání prostředků pro konkrétní účel, v tomto případě na rekonstrukce prsů. V současné době shromažďuje finanční prostředky na vydání unikátní publikace fotografií a životních příběhů žen, které náročnou léčbou a rekonstrukcí prsu prošly. Dále jsou získané prostředky použity na nákup implantátů potřebných na tento zákrok. Je náročné se vyrovnat se samotným nádorovým onemocněním a s následnou onkologickou léčbou. Jenže vyléčením to nekončí, pacientky se pak musejí vyrovnat s tím, že přišly o část svého těla. Prs je navíc jedním z atributů ženské krásy, a pokud o něj žena přijde, je to pro ni dost těžké.
Je pravda, že jsou ženy, které musí podstoupit odstranění jednoho prsu, který je nemocný, ale že některým musí být odstraněn i druhý třeba zdravý prs, kvůli prevenci?
Ano, v určitých případech je vhodné ženě odstranit i druhý prs, v té době ještě zdravý (např. u vysoké genetická zátěže – tzv. BrCa pozitivita, při rizikové nepřehledná a špatně vyšetřitelné mléčné žláze, apod). U některých pacientek s BrCa pozitivním genem je až 70% riziko, že onemocní karcinomem prsu. U těchto pacientek je možné po odstranění rizikové mléčné žlázy provést okamžitou rekonstrukci prsu, protože tkáň je v té době ještě zdravá bez výskytu nádoru. Po odstranění prsu pro zhoubný nádor se obvykle přistupuje k jeho rekonstrukci až po 1 roce od ukončení onkologické léčby.

Je pravda, že operace lze nyní provádět pouze na několika akreditovaných pracovištích? Kolik rekonstrukcí prsu jste již provedl Vy osobně? A kolik jich bylo provedeno v Čechách?
Rekonstrukce prsou se provádí asi na deseti pracovištích v ČR. Klinika na Bulovce patří v tomto směru k největším u nás. Od založení kliniky na Bulovce v r. 1997 úzce spolupracujeme nejen s mammology, kteří jsou součástí našeho týmu, ale i s dalšími odborníky, kteří se spolu s námi komplexně zabývají problematikou onemocnění prsu. Na Klinice plastické chirurgie v Praze Na Bulovce provádíme celé spektrum operací z oboru plastické chirurgie, ale postupně jsme se začali více zaměřovat na tuto problematiku. Před několika lety jsme zde proto vytvořili Centrum komplexní chirurgické péče o ženy s onemocněním prsu, což je jediný projekt svého druhu v celé ČR. Na naší klinice provádíme v současné době cca 150 rekonstrukci prsů ročně. Můj celkový počet rekonstrukcí prsu odhaduji řádově na stovky.
Zarazilo mne, že si pacientka nemůže rekonstrukci prsu uhradit ze svých prostředků. Můžete nám to blíže objasnit?
Bohužel, náš právní systém v současnosti neumožňuje pacientovi uhradit si tento zákrok ze svých prostředků na smluvních pracovištích zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojišťovna sice plně hradí rekonstrukci prsu, ale nemocnice mají určité limity a proto je dnes čekací lhůta na tento zákrok někde až 2,5 roku.

Cílem nadace Femina je zkrátit tuto dobu na 1-3 měsíce. Je to úžasná zpráva pro pacientky. Byl to jeden z hlavních důvodů, proč jste se v této nadaci chtěl angažovat?
Byl to pouze jeden z důvodů. Nadace Femina daruje implantáty vybraným pracovištím a pomáhá tak konkrétním ženám postoupit tuto operaci co nejdříve. Dalším důvodem pro mne byl fakt, že osvěta rakoviny prsu jako takové již u nás velmi dobře funguje, ovšem specifika rekonstrukce prsu jsou stále tabuizovaná a mnoho žen ani neví, že na tento zákrok mají nárok a mohou ho podstoupit. Ženy se také často obávají konečného výsledku operace. Bohužel není k dispozici mnoho materiálů, které by ukázaly, že žena po rekonstrukci prsu je stále atraktivní. Toto hluché místo má zaplnit již zmiňovaná publikace fotografií nadačního fondu Femina. MUDr. Karl Urban je absolventem 1.Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a členem Společnosti plastické chirurgie ČLS JEP, Společnosti estetické chirurgie ČLS JEP, The International Confederation for Plastic, Reconstructive and Aesthetic Surgery (IPRAS). Kromě soukromé Kliniky plastické chirurgie Esthé, jejímž je spoluvlastníkem a kde se specializuje především na estetickou chirurgii, pracuje od roku 1998 také na Klinice plastické chirurgie Fakultní nemocnice Na Bulovce. V roce 2006 se stal jejím primářem, tuto funkci zastává dodnes. Je také nepostradatelnou součástí týmu Centra komplexní chirurgické péče o ženy s onemocněním prsu ve FN Na Bulovce. Je jedním z nejúspěšnějších plastických chirurgů v oblasti rekonstrukce prsů u žen, které prodělaly mastektomii v souvislosti s nádorovým onemocněním prsu. MUDr. Urban také vykonává funkci odborného asistenta na 1.Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde je v rámci univerzitní kliniky zapojen do všech jejích činností.
Děkujeme za rozhovor

Galerie

Rozhovory